Snaha zastavit změny klimatu je stejně realistická, jako snažit se zastavit střídání dne a noci, říká klimaskeptik Vítězslav Kremlík

Rozhovor s Vítězslavem Kremlíkem:

Moderuje Markéta Šichtařová

Vy se vlivem klimatických změn na lidské dějiny zabýváte už prakticky dvacet let a založil jste stránky www.klimaskeptik.cz. Co vás k tomu vedlo?

K tomu tématu, kterým se zabývám, mě vedlo studium historie – zaujala mě taková věc ohledně stěhování národů a velkých migrací, které přicházejí opakovaně. Když se podíváte třeba na dějiny starověkého Egypta, tak ta přechodná období přichází v poměrně pravidelných intervalech a nikde jsem nenašel nějaké vysvětlení. Když jsem se tedy pídil po tom, co by mohlo být tím spouštěčem, tak jsem se dopídil k tomu, že viníkem by mohly být klimatické změny, které mnohokrát zasáhly do dějin. V minulosti to ale vždycky bylo ochlazování, které vedlo k těm krizím. Došlo k ochlazení klimatu, bylo sušší podnebí, zemědělci měli problém a přišly ekonomické problémy, které pak vedly k pádu nějaké říše nebo k nějakým migracím a podobně. A když v médiích začala tato hysterie kolem oteplování, tak mě to udivovalo. Ta představa, že oteplení je něco špatného, je opak toho, co mně vyplynulo ze studia historických souvislostí. Takže toto překvapení bylo důvodem, proč jsem o tom začal psát.

Vy jste na základě toho roku 2019 vydal celkem obsáhlou knihu Obchodníci se strachem s podtitulkem Průvodce skeptika po klimatické apokalypse. Jak tedy rozumět tomu podtitulku? To je, hádám, spíše sarkasmus, ta “klimatická apokalypsa”.

Ano, je to sarkasmus. Vydali jsme dokonce i anglickou verzi, která se jmenuje jen Guide to the Climate Apocalypse. Takže si to přečte i člověk, který je klimatem znepokojen a dozví se trochu jiný úhel pohledu. Ta představa, že změny klimatu jsou katastrofální a že lidé kvůli nim mohou vyhynout, to je prostě absurdita, která je v posledních letech v mainstreamu, přestože nedává smysl. Vzniklo i hnutí Extinction Rebellion, kde lidé demonstrují, protože se domnívají, že když se oteplí o stupeň, tak vyhyneme. V dějinách se to klima měnilo daleko dramatičtějším způsobem a k žádnému vyhynutí lidstva nedošlo. Za těch posledních deset tisíc let to bylo tak, že jsme zažili i období, která byla stejně teplá nebo teplejší – ať už to krátké teplé období ve středověku nebo před nějakými šesti, sedmi tisíci lety, kdy byla nejteplejší část doby poledové. To byl nejteplejší úsek od doby, co vyhynuli mamuti a skončila doba ledová. Tehdy bylo mnohem tepleji než dnes. A k jakým katastrofám to vedlo? Tak třeba k tomu, že Sahara byla tehdy zelená, protože tam bylo teplo a dost vláhy a dodnes tam přes satelitní snímkování můžeme vidět zbytky jezer a řek. Takže to není tak jednoduché, že by se dalo říct, že teplo je katastrofa. Dnes se dokonce už ani nepoužívá termín “klimatická změna”. Dnes se v diskuzích hovoří o klimatické krizi, přestože klimatická změna probíhá prostě neustále, co ta planeta existuje. Vždycky se klima měnilo a nemůže se neměnit. A to je takový hlavní podraz v diskuzi s klimaskeptiky – že jsme obviňováni, že popíráme změny klimatu, ale takhle tomu není. Jestliže si ale někdo klade za svůj cíl zastavit klimatickou změnu, tak je to asi stejně realistické jako zastavit střídání noci a dne.

Například já nikterak nepopírám klimatickou změnu a to, že se otepluje. Co ale rozporuji, tak to je tvrzení právě o té klimatické nouzi nebo klimatické krizi. A rozporuji tvrzení o nutnosti přejít na nulové emise CO2. Přesto jsem klimatickými alarmisty sama označována za alarmistku a za popírače. Tak jak se v tom vyznat?

Tak to je klasické nálepkování a snaha vytvářet takového toho slaměného panáka, toho “strawman”. V diskuzi se používají takové fígle, že protivníkovi podsunete nějaký nesmyslný názor a s tímto názorem potom hrdinně bojujete. To v těch debatách vidíme. U většiny těch názorů, které klimaskeptici hlásali třeba v té ekonomické oblasti, tak dnes už vidíme, že vlastně měli pravdu. Ukázalo se, že nakonec měli pravdu ti odpůrci biopaliv. Klimaskeptici se také obávali, že přechod na obnovitelné zdroje povede ke zdražování energií. Říkalo se, že to jsou nějaké konspirační teorie, že naopak energie bude čistší a levnější. Výsledek je ten, že vidíme energetickou krizi. V roce 2021, kdy zkrachovala Bohemia Energy, tak už jsme začali vidět hmatatelné důsledky Green Dealu a zelené politiky – dramatický nárůst cen energií. To bylo ještě před válkou na Ukrajině. A asi to znamená, že zdražování bude stále horší a horší. Otázka je, kdy se to projeví ve volbách tak, aby se ta evropská loď nějak pootočila.

Vy jste naznačil, že lidé se bojí toho, že by mohli vyhynout kvůli oteplování. Já ale někdy mám spíš pocit, že to je obráceně – že v té nové ideologii je člověk ta škodná, která škodí planetě. Možná poprvé v dějinách tady máme nějakou ideologii, která se na člověka vlastně dívá jako na závadu.

Ano, to je skutečně pozoruhodné, protože ve 20. století se všechny ty ideologie shodly na tom, že cílem je rozvoj, růst, pokrok… A najednou je to jinak. Dá se říct, že v druhé polovině 20. století převládla jiná ideologie a řekl bych, že tím vítězem je reverend Malthus, který na konci 18. století přišel s takovou alarmistickou teorií, že lidí je příliš mnoho a že je neuživíme a že nám docházejí suroviny a zdroje. Měl názor, že bychom měli aktivně a politicky přijímat opatření, aby lidí bylo méně a aby se jim žilo hůře. V jedné své knize Malthus doslova píše: “Měli bychom se modlit za návrat moru. Na venkově bychom měli vesnice stavět u stojatých vod a podporovat osídlení v bažinaté a nezdravé krajině. Zejména bychom ale měli zakázat léky na pustošivé nemoci.” Obával se, že přelidnění je problém a chtěl aktivně zhoršovat lidem životní standardy, aby jich bylo méně a aby nám tak ty suroviny nedošly. A nějakou záhadou o 150 let později došlo k renesanci tohoto malthusiánství. Jednak to bylo díky slavné knize Paula Ehrlicha Populační bomba z konce 60. let, ve které Ehrlich varoval před hrozbou přelidnění a zhruba v té stejné době sdružení zvané Římský klub vydalo knihu Meze růstu, kde také predikovali, že nám brzy dojdou suroviny – konkrétně, že do roku 1992 zřejmě dojde veškeré uhlí a podobně. Nejen, že malthusiánství je antihumanistické a bere člověka jako škodnou, kterou máme hubit a zadupávat, ale ono tedy ani není věcně správné. Není důvod strašit přelidněním z toho důvodu, že existuje cosi zvané “demografický přechod”. To znamená, že jestliže se lidem začne dařit lépe a zvýší se jejich životní úroveň, tak dochází k poklesu porodnosti, což vidíme dnes dokonce i v zemích jako je Írán, které nepokládáme za vzor prosperity, ale jejich životní standard je vyšší než před sto lety. A vypadá to, že růst populace země se zastaví někdy kolem roku 2100. Čili tento problém už se vyřešil a není nutné o tom dál diskutovat. Co se týče vyčerpání surovin, je možné, že nějaké ložisko surovin vyčerpáme, ale pak najdeme jiné ložisko surovin, což ani nelze predikovat, protože nevíme, co všechno jsme ještě nenašli. A navíc nikdo neříká, že v příštích tisíciletích budeme suroviny čerpat jen na této planetě. Vesmír je nekonečný, lidstvo tady bude třeba i za deset tisíc let a to nám možná ta jedna planeta už ani stačit nebude. Ale ta vize, že lidi máme omezovat, že máme cíleně snižovat populaci, že máme cíleně usilovat o ekonomický úpadek – to je skutečně historický unikát.

Malthusiánství je mimochodem považováno i za jednu z původních ekonomických teorií, která se ani z té ekonomické stránky zkrátka neosvědčila. Nicméně ono těch důvodů, proč mnoho lidí podléhá tomu klimatickému alarmismu, je více. Vy třeba uvádíte mezi důvody také dotace a iracionalitu.

Tak iracionální postoj lidí vůči počasí tady byl vždy. Určitě jsme slyšeli o tom, že v 16. a 17. století tady bylo hodně čarodějnických procesů a byla vlna upalování čarodějnic. Tehdy bylo zvykem, že když bylo třeba špatné počasí a neúroda, tak bylo zvykem hledat nějakého viníka a nějakého obětního beránka. Obvyklé bylo hledat antropogenní faktory – to je stejné jako dnes. A jsou vědecké studie, že vždy, kdy se zhoršila úroda a zhoršilo se počasí, tak v té sledované oblasti – nejvíc dát máme ze Švýcarska – okamžitě narostl počet upálených čarodějnic. Když jdeme do starších období, tak v náboženství byla ta představa, že když je špatné počasí, tak se Bůh na nás hněvá za naše hříchy. Nebo když se podíváme třeba k Aztékům, tak tam měli boha deště a když bylo sucho, tak sucho řešili tím, že si chtěli usmířit toho boha a přinášeli mu lidské oběti – což se trochu pokoušíme dělat znovu. Přinášíme lidské oběti v tom smyslu, že třeba sebereme lidem jídlo, zdražíme jim letenky, napaříme jim klimatickou daň a lidé budou muset obětovat svoji svobodu a svůj životní standard – to vše symbolicky obětovat těm klimatickým bohům.

Dá se to považovat za něco jako placení odpustků?

Je to v podstatě něco jako odpustky, je to nějaké symbolické gesto. A to, že to lidé akceptují, je proto, že máme tradici tohoto uvažování od pradávna a máme na co navazovat.

Je tohle jeden z důvodů, proč mluvíte o klimatickém alarmismu jako o pseudovědě? A co je těmi hlavními důvody, kvůli kterým se má jednat o pseudovědu a nikoli vědu? Může to být způsobeno třeba i tím, že klimatický alarmismus je financován aktivistickými organizacemi a státy a není nezávislý? Nebo je v tom ještě něco víc?

No tak já bych připomněl, jak to celé začalo. V 70. letech jsme tady měli paniku kolem globálního ochlazování, kdy se od druhé světové války klima výrazně ochlazovalo – zvláště na severní polokouli. Skutečně to vyvolalo paniku a americká vláda vytvořila státem financovaný program klimatického výzkumu. Jakmile se začalo oteplovat, tak ty samé instituce prostě “přehodily výhybku” a začaly studovat oteplování. A v 80. letech finance do tohoto výzkumu vyskočily do neuvěřitelných výšek, protože se do toho vložila OSN a začala vytvářet klimatické konference a komise jako třeba klimatický panel IPCC. OSN v tom viděla způsob, jak může být znovu mezinárodně relevantní silou a dělat něco, co je vidět a může vytvářet nějaké programy, ústavy a komise. Tam se prostě točí peníze, jsou tam pracovní místa, takže to pro ně bylo zajímavé.

Čili dá se říci, že to je něco jako uměle vytvořený program na to, aby si organizace, které už nebyly v tu chvíli užitečné, vyrobily nějaký program, jak svoji užitečnost odůvodnit.

Tak to jsou klasické Parkinsonovy zákony ohledně byrokracie. Profesor Parkinson si povšiml, že jestliže vytvoříte nějaký úřad, tak si vždy najde nějakou práci. A objem práce narůstá tak, aby zaměstnal všechny osoby na tu práci vyčleněnou. Takže jestliže někoho posadíte za stůl a nedáte mu žádné úkoly, tak on si už něco vymyslí, protože nechce být propuštěný. Nepotřebujeme nějaké dramatické konspirační teorie, tohle vysvětlení ohledně dynamiky byrokratických organizací docela stačí. Také to ale znamená, že ten impuls byl politický a politici rozhodli, že do toho nalijí peníze a rozhodli, které klimatické vlivy se budou zkoumat. Tedy, že se nebudou zkoumat přírodní vlivy, ale budou se zkoumat antropogenní vlivy. A když čtete nějakou zprávu IPCC, tak 90 procent prostoru je věnováno různým plynům, které vypouštějí lidé a naprosto nepatrný prostor je věnován nějakým přírodním faktorům. Tady platí, že jestliže něco nehledám, tak to logicky ani nemůžu najít.

Vy jste říkal, že bylo rozhodnutí politiků, proč se věnovat této agendě. Ony se v tom ale velmi intenzivně angažují i různé soukromé organizace a korporace – třeba BlackRock, Vanguard a další. Tak jaká je motivace toho soukromého kapitálu?

To už je potom další krok, protože různí činitelé OSN jako Maurice Strong, který byl velice vlivným úředníkem IPCC, tak se snažili přimět byznys, aby naskočil na tento vlak a poskytl tomu podporu. Byznysu se zpočátku nechtělo, protože nějaké zdržování a klimatické daně, to na první pohled nevypadalo nijak sympaticky. Ale jemu se podařilo vytvořit spoustu komisí, výborů a konferencí, kam zval ty generální ředitele, kteří mohli dostat různé dotace a různé podpory. Takže jim se to nakonec vyplatí. Navíc zdražování nákladů likviduje hlavně ty malé firmy, jejichž teritorium převezmou ty velké korporace. Navíc, když dochází k tomuto incestnímu propojení byznysu a vlády, tak pak už časem ani nepoznáme, jestli to je kapitalismus, nebo státem řízená ekonomika. Sice nedošlo ke znárodnění, ale ta firma stejně dostává státní finance a stejně dělá to, co ten stát řekne. Ale nejhorší na tom je, že ty direktivy nejsou racionální a nejsou efektivní – což tak většinou bývá, když ten úředník něco vymýšlí.

Proto také mám za to, že více než volný trh tady už máme něco, čemu říkám “korporátní socialismus” a co svou konstrukcí silně připomíná například uspořádání v Itálii ve třicátých letech – tedy velké provázání korporací a státu. Mimochodem, jak je to vlastně s tím vědeckým konsensem? Vážně máme vědecký konsensus ohledně globálního oteplování a vlivu člověka na to oteplování?

Myslím, že máme vědecký konsenzus o tom, že lidé vypouštějí skleníkové plyny, spalují fosilní paliva a tím přispívají ke zvyšování hladiny CO2 v atmosféře, což by mělo mít nějaký vliv na teploty. Na tom konsenzus je. Není konsenzus na tom, jak velký ten vliv je. Proto jsou různé klimatické modely, kde každý říká něco jiného. Pokud se třeba zdvojnásobí koncentrace CO2, tak nevíme, jak velký vliv to bude mít na teplotu – jestli to bude jeden stupeň, půl stupně, nebo pět stupňů. Na tom konsensus není, proto jsou i různé modely. Ona ta otázka o konsensu je trochu zavádějící když se ptáte v roce 2024 – tedy poté, co máme za sebou skoro půlstoletí hrnutí dotací jedním směrem, máme za sebou desítky let toho, kdy lidé, co mají jiný názor, jsou vylučováni z diskuze, nejsou zváni na konference, nejsou jim publikovány články a jsou ostouzeni v médiích. Potom samozřejmě každý, kdo nastoupí do tohoto oboru, tak si dvakrát rozmyslí, než aby si pustil pusu na špacír. Takže tímto způsobem pak samozřejmě můžete vytvářet konsensus pro libovolný názor.

Je shoda i na tom, že máme klimatickou krizi a že proti tomu musíme bojovat, protože to oteplování je problém?

Myslím, že na tom už takový konsensus není. I ty klimatické modely se liší v tom, jaké dopady predikují. V odborné literatuře zjistíte, že i podle těch oficiálních modelů má oteplování nadále čistý pozitivní ekonomický dopad, co se týče vlivu na zemědělství a tak dále. Podle těch oficiálních doktrín i to oteplení, které tady může být třeba za padesát let, ještě bude mít pozitivní důsledky. Takže to je stále stejné jako v těch dávných historických dobách, o kterých jsem mluvil.

Když tedy i oficiální vědecké studie nemluví o oteplování jako o katastrofě, tak proč proti němu politici chtějí bojovat? I v médiích je to předkládáno tak, že oteplování je problém, kterému musíme zabránit.

Tak to je asi nejzásadnější otázka: Co je za tím a proč se tohle děje? Na to každý může mít svůj názor. Dalo by se to interpretovat třeba ve smyslu “marketingu strachu”. Jedna z marketingových strategií se nazývá Fear Uncertainty Doubt. Ve spotřebiteli vyvolám obavu, že pokud si nekoupí nějaký výrobek, tak dojde k nějakému průšvihu. Pokud si třeba nekoupíte ty soláry, pokud si nevypnete uhlí, tak všichni shoříte a skončíte špatně. Do toho se klimaskeptikům říká “neptejte se, nezdržujte, není čas” a “zdržujete řešení a jestli se nebojíte a pletete, tak se nám to všem šíleně vymstí”. A já na to mám univerzální odpověď: “Ne, nebojím se toho, že zdržuji, protože ta řešení, která my teď děláme, tak nemají vůbec na nic žádný vliv.” My jsme tady měli za covidu zřejmě neplánovaný celoplanetární experiment, kdy se kvůli lockdownům měsíce skoro nejezdilo po silnicích, fabriky stály a propad antropogenních emisí CO2 byl dramatický. Ale v atmosférické koncentraci ta změna nebyla vůbec vidět. Když se podíváte na tu křivku, tak nepoznáte, že byl nějaký covid. Je to dáno tím, že všechny ty zdroje, co vypouštějí a pohlcují oxid uhličitý, tak jsou z 95 procent přírodní. A jestliže my těch svých 5 procent nepatrně snížíme nebo zvýšíme, tak je to v těch výkyvech naprosto neviditelné. A že by to mělo vliv na teplotu, tak to už vůbec nepřipadá v úvahu. Čili jestliže tato covidová krize měla takhle neviditelný dopad, tak jak bychom museli zlikvidovat světovou ekonomiku, abychom dosáhli opravdu zásadního vlivu na koncentraci CO2 v atmosféře?

Je pravda, že se zvyšováním teploty globálně roste počet přírodních katastrof jako třeba sucho nebo záplavy? Nebo to je také nějaký hoax?

Je to hoax. V devadesátých letech s tím přišli aktivističtí lidé z nějakých zajišťoven, což jsou pojišťovny, které pojišťují ostatní pojišťovny. Oni vyprodukovali grafy, jak ty vyplacené pojistné škody dramaticky narůstají, bylo to i v nějaké zprávě IPCC. Ale to je vlastně statistický podvod, protože vy nemůžete srovnávat dnešní škody s těmi před padesáti lety. Jednak ty peníze měly kvůli inflaci jinou hodnotu, takže to musíte přepočítat nějakým koeficientem, což se neudělalo. Také tehdy bylo méně lidí, bylo méně budov, ti lidé byli méně bohatí, měli méně majetku, takže logicky i ty škody byly tehdy menší. Ta data se musí normalizovat, aby to bylo srovnatelné a když to učiníte, tak žádný nárůst není vidět. On se třeba může měnit druh a skladba nějakých přírodních pohrom, protože když je chladnější klima, tak je víc katastrofálních mrazů a když je tepleji, tak je víc vln veder. Takže to složení se třeba mění, ale tohle jsou takové statistické podvůdky, kdy srovnáváte hrušky a jablka.

Vy také hodně upozorňujete na cenzuru v oblasti klimatického alarmismu. Jaké jsou třeba konkrétní příklady takové cenzury?

Z hlavy mě napadá třeba Susan Crockfordová, která se věnuje výzkumu polárních medvědů, kteří je takovým maskotem globálního oteplování, protože nemají ten led. A Susan Crockfordová roky upozorňuje na to, že počet polárních medvědů neklesá, je stabilní a spíš narostl. A co se jí děje? Třeba nedostane pozvání na konferenci, nebo ho dostane a pak jí napíšou, ať tam nejezdí. Jiný případ se stal předloni, kdy němečtí klimaskeptici ve sdružení EIKE pořádali konferenci, kde měli mít přednášky. A co se stalo? Aktivisté se sesypali na hotel, kde měla být ta konference, zabrali celou lobby, otravovali hosty, skandovali svá hesla a ten poskytovatel prostor se natolik vylekal, že přijde o klienty, že konferenci zrušil. Čili ta cenzura probíhá i tak, že nedostanete dotace, nedostanete granty na výzkum, nepozvou vás na konference, očerní vás nebo probíhají takové akce, že aktivisté píší vašim sponzorům a pořádají nátlakové akce. Ty jsou docela dobře organizované, takže není nic příjemného být terčem takového natlaku.

Probíhá nějaká cenzura na sociálních sítích?

Tak to víme všichni, že pokud se jedná o citlivá témata, tak vám Youtube může zrušit nebo demotizovat účet. A lidí, kterým někdo smazal facebookový účet, je spousta, že. Ale to nejsou pouze změny klimatu.

O co šlo v takzvané kauze “Climategate”?

No tam šlo vlastně o to, že jsme se dozvěděli, jak vznikl ten slavný hokejkový graf. To je jeden z nejznámějších grafů v klimatologii, který přepsal celou historii vývoje klimatu za posledních tisíc roků. My jsme se do té doby domnívali, že ve středověku bylo teplé období, pak se ochladilo, byla malá doba ledová a ve 20. století se zase teploty vrátily tam, kde byly. A pak přišel pan Michael Mann, použil nějaké prapodivné metody a vyšlo mu, že tisíc let se to klima v podstatě neměnilo – to byla čára, jako když střelí – a pak se najednou klima vymklo kontrole a teploty vystřelily nahoru. Ale potom nějaký hacker hacknul účty klimatologů, kteří pracovali na těchto grafech a ta data zveřejnil. Takže si můžeme přečíst jejich pracovní e-maily a to, jak ti vědci diskutovali o tom, jak se jim nedaří tenhle graf zopakovat. To chtěli, aby z nějakých jiných zdrojů dospěli ke stejným závěrům a aby ten hokejkový graf potvrdili. Ale nedařilo se jim to a používali různé fígly, aby odstranili ta nepohodlná data. Například jeden z těch konkurenčních grafů byl od nějakého klimatologa Keitha Briffa, který zjistil, že když studuje klima 20. století, tak se mu tam krásně ukazuje to ochlazení po druhé světové válce, ale už nevidí to oteplení od těch 80 let. On to zkoumal na základě letokruhů stromů na nějakém dalekém severu a tam k tomu oteplení došlo později nebo bylo slabší. Takže tam dokonce máme ochlazení od konce války a žádné další oteplení tam ani není. Normální vědec by to prostě takhle otiskl a uznal, že tady v té oblasti se zkrátka neoteplilo. To se může stát. Každá část světa se klimaticky vyvíjí trochu jinak. Ale protože měli politické zadání, tak si lámali hlavu s tím, že to nemohou otisknout v příští správě klimatického panelu OSN. Nakonec použili takzvaný “Mikeův trik”, což je ten stejný trik, co použil autor onoho hokejkového grafu, kde vygumovali ten postup druhou polovinu 20. století a přilepili k tomu data z jiné oblasti a z jiných typů měření, kde je oteplení vidět. Což je sčítání hrušek a jablek, jelikož nemůžete takhle nahodile kombinovat různá data podle toho, co se vám zrovna hodí. Takže to byl velký skandál. Výsledek byl ale bohužel takový, že ti klimatologové a jejich kolegové si sami vytvořili vyšetřovací komise složené ze svých kamarádů, které to samozřejmě očistily. O té samotné aféře se v tisku moc nepsalo, ale pak byly palcové titulky o tom, že nezávislé vyšetřování klimatologi očistilo. Takže takovým způsobem se to zametlo pod koberec a pokračujeme dál a uhlíkovou daň a drahé energie tu máme stejně a nic se nezměnilo.

Je pravda, že nějaký velký skandál jsem ohledně “Climategate” nezaznamenala a tím hokejkovým grafem se argumentuje dál, ačkoliv jste teď řekl, že je to v podstatě statistický podvod.

V podstatě ano. Průměrný člověk, který se obává změn klimatu, tak si říká “no dobře, to klima se měnilo vždycky, ale to současné se mění nezvykle rychle a nezvykle”. Lidé měli vždy pocit, že počasí není normální. Ale ti dnešní lidé jsou znepokojeni, protože nemají tu historickou paměť. Oni nevědí, jak se klima nebo počasí vyvíjelo před pěti tisíci nebo před tisíci lety, takže mají zúžený obzor. A v dějinách máme spoustu případů, kdy se klima měnilo velice dramaticky, daleko rychleji a daleko víc než teď a nikdo neví, čím to bylo. Mým oblíbeným úkazem je třeba něco, co se jmenuje “Heinrich events”, řekněme Heinrichovy oscilace, které byly zejména za poslední doby ledové. Jednou za několik tisíc roků přijde dramatický výkyv tepla, takže se dramaticky ochladí nebo oteplí a když se podíváte do literatury, tak prostě nevíme, čím to bylo. Takže jestliže nevíme, co způsobovalo změny klimatu v minulosti, kdy nebyl průmysl a byl to přírodní faktor, tak jak můžeme vědět, že současná změna klimatu také není způsobena něčím, co neznáme? To, že neznám odpověď, neznamená, že první věc, co mě napadne, je to správné vysvětlení.

Můžeme to tedy celé shrnout tak, že lidé vlastně bojují s chimérou, které nerozumí a bojují s neexistujícím problémem prostředky, které mají na naší civilizaci potenciálně fatálnější důsledky než to oteplování, které by pro nás vlastně mohlo být spíš pozitivní?

Když se podíváme na tu strategii zeleného hnutí, tak tím, co podporují, podle mě nadělají víc škody než užitku. I kdybychom přijali ty premisy, že oteplování je špatně a že oxid uhličitý je špatně, tak stejně jejich akce nedávají smysl. Jestliže to je nejvyšší možné ohrožení, tak proč vystupují proti jaderné energetice? Proč zablokovali rozvoj jaderné energetiky, která se od devadesátých let už zkrátka nestaví? A vliv obnovitelných zdrojů na světovou energetiku je pořád ještě hrozně malý.